Ve své homeopatické praxi se mi dostává příležitosti potkat se s  lidmi a jejich formami, které oni sami často považují za sebe sama. Pohovor začne vyčíslováním příznaků na těle a postupně se začne odvíjet klubko radostí a  bolestí na těle a na duši. Každý máme svoje pohádky. Každý máme svoje šrámy.

Pozoruji a dívám se, kdo to ke mně vlastně mluví ústy člověka. Dívám se do očí  a postupně spatřuji. Homeopatie je zvláštní věda. Chce, aby člověk pochopil, že  na svět přišel dokonalý. Dokonáno jest ve chvíli narození. Narozením začíná cesta. A na této cestě se potkáváme s různými formami, které na sebe můžeme a nebo nemusíme vzít. Tak jak rosteme, tak také zrajeme, tak se formujeme.
Ve chvíli, kdy ke mně  přichází člověk a má nějaké problémy, vím, že přichází jen určitá forma, se kterou si neví rady. Neví, zda ji má přijmout a nebo nemá. Přijetí je v hoemopatii právě ta cesta. Přijmout je třeba i nemoc a teprve potom můžeme začít pracovat na jejím pochopení a na jejím odstoupení. My odstupujeme od nemoci. Nemoc sama od nás nikdy neodstoupí. Homeopatie nejde proti nemoci. Jde s nemocí a učí člověka nemoc poznat, prozkoumat a pak ji někde na cestě nechat. Většinou tam, kde ji člověk potkal. To je uzavřený kruh. To je dokonaná karma.
Možná se to někdy zdá složité. Ale není. Je to jen o práci na sobě. Je to o rekapitulaci. Je to o pochopení vlastní síly a o tom, kam svou sílu napnout. Síla,se kterou se člověk obrátí dovnitř do sebe a začne pozorovat různé formy v sobě a odstupovat od nich, ta už záleží jen něm. Především však  na tom, jak se umí " zpřítomnit ". Být v sobě, nenechat poletovat myšlenky ven do minulosti ani  do budoucnosti. Být tím, čím je od prvního nádechu tady na světě. Být sám sebou.
 Říkám svým klientům - tak si na to, co nesete pěkně posvítíme. Vím, že " posvítit si" znamená chápat posvátnost bytosti v člověku, světelné tělo a zároveň mu osvětlit formy, které mu způsobují trápení a utrpení.
Příklad hadího léku Crotalus cascavella
Čtyřicetiletá žena si stěžuje na  svoje opakující se noční můry. Sny o tělech, o tvarech, o soubojích se zlem, o mrtvých. Zažila stav, kdy byla mimo tělo a tato zkušenost byla strašná i krásná zároveň. Bála se, že by mohla odejít. Sny se jí opakují různě, ale vždy ji velmi vyděsí. Má tendenci je detailně sdělovat, protože je tak, jak sama říká, pak lépe vidí.Ráda o děsech ve snech mluví a je přitom rozrušená. 
Stěžuje si, že ji trápí ledviny a trpí na výtoky. Problémy v urogenitální části má dlouhodobě. Má problémy se zrakem, s krátkozrakostí a s drolením zubů. Bojí se, že má ledvinové kameny. Je velmi vybíravá v jídle, ale nestravuje se dobře.
 Stěžuje si, že má  divný vztah s matkou. Často jí připadá, že matka nerespektuje její soukromí, její hranice. Pociťuje, že potřebuje hranice a respekt a chce se naučit důvěřovat, ale mít své hranice. Je velmi citlivá na okolní události a někdy si připadá skoro ztracená ve všech  událostech života a v proudu energie.
Svěřuje se, že jako dítě měla svůj svět fantazie, kde byla izolovaná.Někdy se bála a těšilo jí to, někdy si připadala, že zešílí. Často v řeči použije výraz - šíleně.. Má často zážitky mimo tělo.Popisuje je s opatrností, spíše v náznacích, chce být tajemná.
 Otec jí zemřel, když byla ještě dítě a od té doby má podivné sny. Začala se tehdy bát duchů. Bála se stále  více a strach se prohluboval.Její vnitřní svět se začal motat okolo pohřbů, starých lidí, smrti, hrobů.Miluje bouřky, ale nesnáší déšť. Miluje horké slunečné dny.  Pak ve vztazích s muži  chtěla pochopení, ale cítila jako, že nikam nepatří a nikdo ji nechápe. Má vždy vztah s mužem odlišné kultury.Ráda si dává jiná jména než jaké opravdu má, než jaké by jí patřilo.
Ráda baví ostatní a ráda někde vystupuje i veřejně. Chce, aby o ní bylo slyšet, ale aby se jí lidé trochu báli, aby ona sama cítila svou moc.  Nepřipouští, že by byla panovačná. Má pocit, že ji lidé nejprve nechtějí. Proto je zábavná, ale zároveň je z ní cítit agresivita. Je schopná dobře komunikovat s lidmi a vyjádřit se.
Mívá proměnlivou náladu, kterou nedokáže ovládnout. neudrží emoci - ani při pohovoru.Mění své jednání podle toho s kým jedná, jako chameleon. Je citlivá k ostatním lidem, ale jen do určité míry, pak je chce držet v šachu.Sděluje, že jako dítě měla zvláštní psychické schopnosti a že si o sobě myslela, že umí čarovat. Říká o sobě, že si umí vše vyčarovat tak, jak chce ona. Nadpřirozené rysy v jejím chování jsou spiritistického rázu - duchaření. Přitom má ale z duchů strach. Má strach sednout si na toaletu, už od dětství, protože se bojí, že někdo je uvnitř mísy Nějaký duch, který jí chňapne a nebo nějaké zvíře.. Přitom však zároveň říká, že má ráda svůj strach, ten pocit, kdy musí rychle odněkud odejít, opustit místo - jako had vyklouznout. Je od dětství fascinována svým pocitem strachu. Ráda se vždy bála, jen teď už neví proč by to tak mělo být dál.
 Ví, co lidé chtějí slyšet a sleduje je skoro neustále a pak jim řekne, to, co si myslí, že by chtěli slyšet  a tak je někdy podlá a někdy  lže jako dítě. Sama se pak směje tomu, co prováděla, jak obelhala, jak zmanipulovala.  Vypráví to svým kamarádkám. Říká to i mně.
Opakuje, že chce někam patřit. Má strach ze samoty a z toho, že věci neudělá dobře, že nebude přijata taková jaká je. 
 Má jednu dceru, ve které se " vidí ", žijí samy dvě. Někdy jí připadá, že dcera nemá otce, ale ví, že ho má, jen se nestýkají. Mluví o něm jako o člověku i jako o otci velmi špatně a jedovatě. neuznává ho, ale když jí to řeknu, okamžitě vypálí, že ho samozřejmě uznává a vede tak i dceru.
Kdysi jí bylo podáno Stramonium, ale podle ní neúčinkovalo.
Podle Annette Bond, která popsla podobný případ se mohu přiklonit k rozhodnutí, že se jedná o hadí lék Crotalus cascavella a jeho esenci doporučuji. Za 3 neděle se klientka ozývá, že sny zmizely a zdají se jiné. Zklidnil se pocit, že nikam nepatří a strach ze samoty zvláště večer a v noci se změnil na pochopení, že samota je příležitost být sám se sebou. Přestala mít stavy, že je mimo tělo a cítí se lépe, nemá už strach z ledvinových kamenů, protože potíže s ledvinami - bolesti - zmizely. Navštívila gynekologa a začala řešit své trable.
Forma strachu, kterou klientka na sebe vzala v době, kdy jí zemřel otec se změnila na projevy nemoci, která se podobá uštknutí hadem. Tento "  jed " v sobě klientka nosila mnoho let. Její původní podstata byla formována léta esencí "hadího jedu". V životě se jí nedařilo spoustu věcí žít tak, jak by si přála. Podlehla myšlenkám a nesoustředila se sama na sebe. Nyní se cítí mnohem lépe a v homeopatické léčbě chce pokračovat.
Irena Kamín Chloubová
.
.